Lágry

Celkem jsme prozkoumali sedm opuštěných pracovních táborů Gulagu. Dodnes se jich na západním i východním úseku trati dochovalo přes padesát (v různých fázích rozpadu).

Během expedice k Jermakovu jsme navštívili tři tábory ležící podél zbytků železnice.  Ačkoli byla většina táborů podél celé trati unifikovaná, pracovní, v okolí Jermakova je koncentrace táborů větší a jsou i rozlehlejší  - důvodem je přítomnost větších staveb (depo, elektrárna) i samotného města, jež vyžadovaly práci více vězňů. Nejsnáze dostupný lágr leží přímo v Jermakovu, do něj jsme ale nezavítali. Podle informací svědků je nejvíce „rozkraden“ lidmi, kteří do Jermakova zavítali v minulých letech. Nás zajímaly hlavně lágry ležící dál, do nichž už se dostal málokdo, případně prakticky nikdo. Lágr v Jermakovu jsme plánovali navštívit při zpáteční cestě, ovšem kvůli nutnosti dopravit se do 26. srpna 2009 do Kurejky na parník jsme tento plán nestihli uskutečnit. Důkladně jsme prozkoumali rozlehlý (oproti jiným lágrům dvojnásobný) tábor Barabanicha, trestný tábor stranou od trati a jeden běžný pracovní tábor (14 km od Jermakova). Vzhledem k relativnímu dostatku času jsme mohli v těchto lágrech pobýt i několik hodin, fotografovat a dokumentovat.

V roce 2011 během zimní expedice jsme měli na projetí celého 350km úseku jen jeden den, proto jsme neměli dostatek času na důkladnějsí průzkum jednotlivých lágrů. Řadu z nich jsme jen míjeli cestou po "zimniku" a viděli jsme jen letmo strážní věž či kus baráku. Zastavili jsme u čtyř táborů a na loveckých lyžích se je vydali zkoumat. Kromě nedostatku času znemožňoval důkladnější výzkum též hluboký, neprůchodný sníh. Proto je takový rozdíl v kvalitě zmapování tří lágrů z roku 2009 (kreslili jsme plánky, dokumentovali jednotlivé předměty) a zbytku z roku 2011 (víceméně jen vyfotografování nejdostupnějších částí tábora).